První pomoc na pracovišti: povinnosti zaměstnavatele podle ZP

Firma s dvaceti lidmi, kancelář a malý sklad. Personalistka dostane od nového jednatele otázku: „Máme vyřešenou první pomoc?“ Lékárnička visí v kuchyňce, pracovnělékařské prohlídky běží, ale kdo vlastně „dělá první pomoc“, nikdo písemně neurčil. Je to problém? Podle zákoníku práce ano – a přitom se dá vyřešit během jednoho odpoledne. V tomto článku shrnujeme, co zákon po zaměstnavateli skutečně chce, co nechává na jeho rozhodnutí a jak to doložit.

Dvě klíčová ustanovení zákoníku práce

Povinnosti k první pomoci stojí v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoník práce, na dvou místech.

§ 103 odst. 1 písm. j) je stručný: zaměstnavatel je povinen zajistit zaměstnancům poskytnutí první pomoci. Jde o obecnou povinnost, která se vztahuje na každého zaměstnavatele bez ohledu na velikost nebo obor.

§ 102 odst. 6 ji rozvádí do konkrétních kroků. Zaměstnavatel je povinen:

• přijmout opatření pro případ zdolávání mimořádných událostí (havárie, požáry, povodně, jiná vážná nebezpečí) a evakuace zaměstnanců, včetně pokynů k zastavení práce a okamžitému opuštění pracoviště,
• při poskytování první pomoci spolupracovat s poskytovatelem pracovnělékařských služeb,
• zajistit a určit podle druhu činnosti a velikosti pracoviště potřebný počet zaměstnanců, kteří organizují poskytnutí první pomoci, zajišťují přivolání zejména zdravotnické záchranné služby, hasičů a policie a organizují evakuaci,
• zajistit ve spolupráci s poskytovatelem pracovnělékařských služeb jejich vyškolení a vybavení v rozsahu odpovídajícím rizikům vyskytujícím se na pracovišti.

Plné znění najdete na zakonyprolidi.cz.

Kdo je „určený zaměstnanec“ a kolik jich má být

Určený zaměstnanec není zdravotník. Zákon po něm chce, aby první pomoc organizoval – tedy aby se začalo jednat, někdo zavolal 155, někdo počkal na záchranáře u vjezdu a aby lékárnička nebyla prázdná. Samozřejmě se předpokládá, že první pomoc i sám poskytne, proto potřebuje odpovídající výcvik.

Kolik takových lidí má firma mít, zákon číselně nestanoví. Rozhoduje druh činnosti a velikost pracoviště. V praxi se vyplatí zohlednit také:

• směnnost – určená osoba má být k dispozici v každé směně, ne jen v ranní,
• odloučená pracoviště – pobočka, sklad v jiné obci, provozovna,
• zastupitelnost – dovolené, nemoc, služební cesty,
• rizika – kancelář má jiné potřeby než dílna s lisy nebo pracoviště s chemickými látkami.

Určení je vhodné udělat písemně (jmenovitě, s rozsahem úkolů) a seznámit s ním ostatní zaměstnance. Zákoník práce v § 108 odst. 3 písm. a) navíc ukládá informovat odborovou organizaci a zástupce pro oblast BOZP, případně přímo zaměstnance, o tom, kdo byl k organizování první pomoci určen.

Role poskytovatele pracovnělékařských služeb

Spolupráce s lékařem pracovnělékařských služeb (PLS) není formalita. Opírá se o tři předpisy:

• § 102 odst. 6 zákoníku práce – vyškolení a vybavení určených zaměstnanců zajišťuje zaměstnavatel ve spolupráci s poskytovatelem PLS,
• § 53 odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách – školení v poskytování první pomoci je přímo součástí pracovnělékařských služeb,
• § 2 písm. b) vyhlášky č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách – součástí poradenství je školení zaměstnanců určených zaměstnavatelem v první pomoci a poradenská činnost při zpracování návrhu vybavení pracoviště prostředky pro poskytování první pomoci.

Prakticky to znamená: s lékařem PLS projednejte, jaký výcvik určení zaměstnanci potřebují a jak má být pracoviště vybaveno (lékárnička, případně AED, oční výplach). Výsledek si zapište – při kontrole je to nejjednodušší doklad, že spolupráce proběhla.

Vybavení pracoviště

Kromě lidí potřebuje první pomoc i vybavení. Předpisy k tomu říkají:

• Příloha nařízení vlády č. 101/2005 Sb., bod 8 – prostředky a zařízení pro poskytování první pomoci musí být umístěny na dostupném místě a označeny bezpečnostními značkami.
• § 94 odst. 4 zákoníku práce – pracoviště, kde se pracuje v noci, musí být vybaveno prostředky pro poskytnutí první pomoci včetně prostředků umožňujících přivolat rychlou lékařskou pomoc.

Závazný seznam obsahu lékárničky pro běžné pracoviště v předpisech není – obsah se určuje podle rizik. Podrobně to rozebíráme v článku Lékárnička na pracovišti.

Povinnost každého zaměstnance

Zákon nepočítá jen se zaměstnavatelem. Podle § 106 odst. 4 písm. h) zákoníku práce musí zaměstnanec bezodkladně oznámit nadřízenému svůj pracovní úraz (pokud mu to zdravotní stav dovolí) i úraz kolegy, jehož byl svědkem.

Mimo pracovní právo platí § 150 odst. 1 trestního zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.): kdo osobě v nebezpečí smrti nebo se známkami vážné poruchy zdraví neposkytne potřebnou pomoc, ač tak může učinit bez nebezpečí pro sebe nebo jiného, dopouští se trestného činu neposkytnutí pomoci. Potřebnou pomocí může být i zavolání 155 a plnění pokynů dispečera. Proto má smysl, aby základy první pomoci znali všichni zaměstnanci, nejen ti určení.

Přehled: co musí být a co je na vašem rozhodnutí

Oblast	Co stanoví předpis	Co určuje zaměstnavatel
Určení zaměstnanců	Povinnost určit potřebný počet (§ 102 odst. 6 ZP)	Kolik, kdo, pro které směny a pracoviště
Výcvik určených osob	Ve spolupráci s poskytovatelem PLS, v rozsahu podle rizik	Konkrétní kurz, rozsah a četnost
Lékárnička	Dostupné a označené místo (NV 101/2005 Sb.)	Obsah podle rizik, kontrola a doplňování
AED	Obecná povinnost pro běžné pracoviště v předpisech není	Zda ho pořídit a kde ho umístit
Informování	O určených osobách (§ 108 odst. 3 ZP)	Forma – nástěnka, intranet, školení
Ostatní zaměstnanci	Povinnost oznámit úraz (§ 106 odst. 4 ZP)	Zda a jak je proškolit v základech

Kontrola a sankce

Oblastní inspektorát práce posuzuje plnění povinností podle § 101 až 103 zákoníku práce. Kdo je nedodrží, dopouští se přestupku podle § 30 odst. 1 písm. f) zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, za který lze právnické nebo podnikající fyzické osobě uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč (§ 30 odst. 2 písm. d)). Jde o horní hranici; konkrétní výše závisí na závažnosti a okolnostech.

Při kontrole se vyplatí mít po ruce:

1. písemné určení zaměstnanců pro první pomoc (pro všechny směny a pracoviště),
2. doklad o jejich výcviku a o spolupráci s poskytovatelem PLS,
3. umístění a záznam o kontrole lékárniček (případně AED),
4. doklad, že ostatní zaměstnanci vědí, na koho se obrátit a kam volat.

Shrnutí

Zaměstnavatel musí zajistit první pomoc (§ 103 odst. 1 písm. j) ZP), určit potřebný počet zaměstnanců, kteří ji organizují, a ve spolupráci s poskytovatelem pracovnělékařských služeb zajistit jejich vyškolení a vybavení (§ 102 odst. 6 ZP). Počet osob, obsah lékárničky ani četnost výcviku zákon číselně nestanoví – určuje je zaměstnavatel podle rizik. Jak často výcvik opakovat, popisujeme v článku Jak často školit první pomoc.

Teoretická příprava pro celý tým

Náš online kurz První pomoc na pracovišti provede zaměstnance šesti kapitolami podle doporučení ERC 2025 – od přivolání pomoci přes resuscitaci a AED po organizaci první pomoci na pracovišti – a končí testem a osvědčením. Je to teoretická příprava: praktický nácvik KPR na figuríně ani výcvik určených zaměstnanců podle § 102 odst. 6 nenahrazuje, ale dobře na něj připraví a pokryje základy pro všechny ostatní. Obsah si můžete projít v ukázce zdarma a kurz objednat zde.